Volné quiltování - meandry

Kdo občas (nebo často) šije patchwork či něco jiného, kde je třeba výsledný vzhled šitého výrobku nějak vylepšit, jistě už slyšel o quiltování - prošívání. Na přání vkládám můj nejoblíbenější a velmi jednoduchý vzor, a to meandry.

Volné prošívání - "volné" je myšleno tak, že vypnete spodní zoubky (při normálním šití vyjíždějí ze stehové desky a posouvají šitou látku) a prošívanou látkou volně posouváte tak, jak chcete. Tímto způsobem můžete prošívat jakýmkoliv směrem, jakýmikoliv obrazci, můžete "psát"...... Chce to trochu zručnosti, správnou patku a nit, která se nebude trhat.  Vzory i písmo vždy lépe vyniknou na "sendviči". Kdo šije patchwork ví, kdo ne, tak sendvič vznikne se svrchní (lícové) látky, výpně (vatelín, termolín, duté vlákno) a spodní (rubové) látky. U patchworkových přehozů je vzhled i té spodní látky důležitý, u  výtvorů, kde je ve výsledku tato vrstva skryta, můžete použít nějakou levnější bavlnu......... . Já u přehozů a dek nahrazuji výplň a spodní vrstvu wellsoftem, který je heboučký a příjemný a z pouhého přehozu je rázem efektní deka.
Je důležité sendvič dobře pospojovat, aby se pak jednotlivé vrstyv při prošívání nerozjížděly a látky nekrabatily....... Na to lze použít špendlíky, splinty, lepidlo ve spreji (ale pozor, mohou se pak trhat nitě), sendvič sestehovat.....jak kdo je zvyklý.

Prošití tzv. meandry je efektní a jednoduché.








Pokud máte něco, co by se hodilo trochu vyzdobit, připravte si to do podoby sendviče. Potřebujete ještě látací (quiltovací) patku. Ta může být plastová, kovová nebo kombinace obojího. Většinou je ve výbavě stroje. 




Pak nitě - ty musí být dostatečně pevné, aby se netrhaly. A také pěkné, přeci jen, budou kromě prošití, také zdobit. Hezké jsou lesklé PES nitě, žíhané nitě určené k prošívaní, ale prošijete i s obyčejnými, pokud jsou kvalitní. U některých zdobných nití si dejte pozor na to, aby byly vhodné ke strojovému šití (mohou být určeny pouze pro ruční prošívání). Spodní nit - pokud bude i spodní část výrobku vidět, vyberte takovou nit, která bude zdobit, ne kazit výsledný vzhled.

Takže máme sendvič, navlečené nitě a nasazenou látací patku. Na stroji vypneme spodní podávání - zasuneme zoubky pod stehovou desku. Obvykle je na to tlačítko na přední nebo boční straně stroje a je označené (na fotce jsou zoubky ještě v poloze zapnuto, při volném quiltování musí být ale vypnuté). Jehlu máme ve střední poloze, nastavený rovný steh. Šířka stehu je nepodstatná, délku stehu regulujeme sami rychlostí posouvání látky pod patkou.



Nasuňte si sendvič pod patku, tu spusťte dolů (nikdy nedoléhá pevně na látku jako patka při normálním šití - na fotce to nejde moc vidět......).



Prvních několik stehů udělejte na jednom místě, aby se vám pak steh nepáral. Pokud máte volbu polohy jehly dolů, tak si ji zapněte, bude se to hodit - když přestanete šít, jehla vám zafixuje sendvič a až začnete znovu šít nestane se vám, že látka ujede a vznikne nějaký nepěkný zub. Při prošívání volně pohybujte celým sendvičem v požadovaných směrech. Časem vychytáte rychlost šití i pohybování látkou, aby byly stehy pěkně pravidelné a pokud možno stejně dlouhé.

Pokud vám spodní nit vylézá nahoru, povolte napětí horní nitě. Pokud se naopak dělají na spodní straně sendviče kličky z horní nitě, její napětí utáhněte. Provazovat by vám to mělo nejlépe uprostřed sendviče. Doporučuji nastavit na nějakém zkušebním kousku, abyste pak nemuseli párat nebo si nezničili nějaký hezký výtvor.




Musím upozornit na to, že kdo by se rozhodl pro prošití velké deky či přehozu a má klasický šicí stroj s krátkým ramenem, tak se to bude dělat špatně, protože pro volný pohyb s látkou nebude místo.

Nebojte se toho, že zpočátku nebudou třeba vámi šité tvary až tak vzhledné. Chce to trochu cviku a budete quiltovat krásnými oblými křivkami :-) Na videu krátká ukázka meandrů - doporučuji pro začátečníky.

Šití zipu s podkrytem do bundy bez podsádky

Všívání zipu na mnohé působí odstrašujícím dojmem, nicméně si myslím, že pokud si vše dobře připravíme, jde to skoro samo.

V tomto příspěvku budeme všívat zip s podkrytem do bundy bez podsádky. To může být např. bunda ze softshellu. Zejména u zimního softu by nám podsádka zbytečně navýšila počet vrstev, které musíme ve finále prošít a méně výkonné šicí stroje by to mohlo umořit. Softshell se navíc netřepí a je relativně pevný, takže podsádka není až tak nutná. A co je podsádka? Slouží nám k začištění oděvu z jeho vnitřní strany, u podšívkovaných věcí se na podsádku přišívá podšívka. Podsádka je obvykle ze stejného materiálu jako je svrchní část oděvu a hledejte ji kolem výstřihů, předního zapínání u bund, sak apod. Zde ji najdete na vnitřní straně bundy v oblasti zipu a okolo výstřihu, také na vnitřním okraji kapuce. No a podkryt? Proužek látky přeložený podélně, prošitý, je obvykle šitý z e stejné látky jako samotný oděvní kousek a "podkládáme" jím zip. Na horním konci zipu můžeme podkryt zahnout přes zip a nestane se nám, že bychom do zipu skřípli - sobě nebo dětem - bradu (pamatuji se, že se m to jako dítěti stávalo poměrně často :-) ). Podkryt nám brání skřípnutí oděvu do zipu při jeho zapínání či rozepínání, přes podkryt nám nebude skrz zip foukat na pupek. Navíc vypadá hezky.


Lemování lemovačem - jak olemovat roh :-)

Lemovač je bezva pomůcka, pokud šijete deky a lemujete metry či kilometry.......ušetří spoustu času. Lemovač vám proužek, kterým lemujete, založí a pak složí na polovinu a vy přišíváte hotový poskládáný lem bez pracného zažehlování a sežehlování..... .
Chce to trochu cviku, po prvních pokusech jsem ho chtěla zahodit, ale teď už bych ho nedala. Kromě lemování si na něm šiji vázačky, dají se tvořit praporkové a jiné girlandy atd. 

Ale tentokrát to bude o lemování rohů pomocí lemovače. Olemovat roh tak, abyste nemuseli na konci lemované strany výrobku lem střihnout a pak začínat znovu a došívat v ruce, ale abyste to pěkně olemovaly v jednom kroku, či spíše z jednoho kusu proužku.

Šíře lemu záleží na tom, jaký lemovač si zakoupíte - jaká je výsledná šířka lemu, který vytváří. Já mám lemovač na proužek široký 5cm, výstup je 1,5cm široký lem.

Nařežeme si proužky potřebné šíře a sešijeme v jeden pruh (jak to udělat, naleznete zde). 
Připravíme si lemovač, protáhneme proužek lemovačem a ten upevníme před patku. Kousek lemu, který jsme povytáhli z lemovače zastrčíme pod patku a patku spustíme dolů, aby nám proužek - lem - přidržovala. Do lemovače - do lemu - vsuneme lemovaný výtvor a začneme šít. 



Jednou rukou přidržujeme lemované dílo a druhou rukou přidržujeme proužek, aby nám vstupoval do lemovače rovně a nesroloval se. Pokud se to stane, nezbývá než šití přerušit,  vytáhnout vše  ven, vypárat už ušit a začít znovu..... .

Jakmile se při šití dostaneme na roh, došijeme těsně ke kraji a zapošijeme.




Zvedneme patku a lemovaný výrobek táhneme za patkou směrem od stroje, aby se nám vytáhlo cca 15cm lemovacího proužku z lemovače. Horní i spodní nit si ustřihneme a vytáhneme směrem vpravo od patky, aby nám nepřekážely.




Lem "ohneme" přes roh, ten hezky vytvarujeme a z rubové i lícové strany si přišpendlíme lem k výrobku. 





Pak táhneme za opačný konec proužky, aby jsme lem vtáhli zpět přes lemovač a dostali rohový lem zpět pod patku. Jakmile máme roh v místech, kde budeme začínat šít, spustíme patku a vytáhneme špendlíky. 






Začneme šít, zapošijeme a pokračujeme v lemování k dalšímu rohu. 




Takto odšijeme všechny rohy. 




Lemování lemovačem zakončujeme několika způsoby, záleží, který se vám líbí (zde).